Brácha si koupil novou kytaru a poprosil mě zda bych mu na ni neušila pouzdro. Tak jsem mu ho ušila, no jenže to jsem ještě netušila jak si doma zavařím. Manžel má totiž tu samou kytaru už druhým rokem a skromně ji skladuje pod postelí v origo krabici. Tak si dovedete představit co jsem si vyslechla. Takhže takto vznikají kostlivci, protože jsem mu slíbila, že mu ho taky ušiju, ale dopadne to asi až na Vánoce :). Do pozdě ale přeci ne??? aby si zase nemyslel, že všechno je hned :). Navíc v těchto vedrech se nedá pořádně dýchat natož šít. Jenom seno se suší jedna báseň :). Hezký večer Mirka
Žádné komentáře:
Okomentovat